Původ slova cereálie

Cereálie byly původně starořímské slavnosti a hry pořádané 19. dubna na počest římské bohyně obilí a polní úrody Ceres. Dnes se výrazem cereálie označuje v širším slova smyslu jakékoli obilí. Obilí jsou šlechtěné trávy s jedlými semeny, u nás se tradičně jedná hlavně o pšenici, ječmen, žito, oves a kukuřici. Dříve běžné, nyní pozapomenuté obiloviny procházející renesancí jsou jáhly (proso) a pohanka. Importovanou, zato běžnou obilovinou je rýže.

Bohyně ceres

Ceres, původně římská bohyně setby a úrody. Dcera boha Saturna a bohyně Rheie; Iuppiter miloval Cereru a měl s ní dceru Proserpinu, kterou zaslíbil bez souhlasu Cerery Plútonovi. Plútón unesl Proserpinu a Ceres ztrestala celou zemi neúrodou. Po usmíření s Cererou donutili bohové Plútóna, aby Proserpina žila dvě třetiny roku na nebesích se svou matkou a jednu třetinu v říši Stínů se svým manželem. Podruhé stihla Ceres zemi neúrodou, když prchala před neodbytnou láskou Neptunovou proměněná v klisnu; ten ji však dostihl a zplodil s ní oře Arióna, proslulého rychlostí. I tentokráte se dala Ceres usmířit a vrátila se na Olymp. Římané slavili na počest této bohyně Cerealie v dubnu. Kolem roku 500 př. K. byl v Itálii hladomor. Římané se uchýlili o radu k Sibylliným knihám a převzali kult Démetřin a řeckou bohyni ztotožnili s Cererou. Kněžkami Cereřinými byly ženy z řeckých krajin, obřady byly promíšeny mystickými prvky (hledáním Proserpiny), kněžky si ukládaly posty. V  pozdějších dobách byla Ceres zaměňována i s Tellurou, konaly se k ní prosebné průvody v době zemětřesení.

Odkazy:

PR články zdarma